(víkendová nadstavba dlouhého kurzu Deja Vu - restart)
Termín: 10. - 13. 6. 2010 (čtvtrtek - neděle)
Věk: 45+ (pro ty, co jim děti už vylétly z hnízda)
Cena: 3 500 Kč
Místo: Brána skal - Osinalice - Kokořínsko
„To je velké heslo: užij dne! Život prchá, zatímco jej oddalujete. Všechno na světě je nám cizí, jenom čas je náš.
Hlupáci věci nepatrné a nicotné – protože nahraditelné – počítají jako veliké, nikdo se však nedomnívá, že by něco dostal
tím, že dostal čas. Nejvzácnější věc na světě máme tak v hrsti a nevíme o tom.“
Bohumil Dobrovolný (filosof a matematik)
Není pravda, že nikdy není pozdě. Na něco už zkrátka pozdě je, zbývá však spousta příležitostí, které je škoda nechat ležet. Tématem prvního připravovaného setkání bude ODKLÁDÁNÍ. Podíváme se na to, co už je nejvyšší čas ODLOŽIT (přestat vláčet s sebou) a co je nejvyšší čas přestat ODKLÁDAT na lepší časy. Ty lepší už byly. Uděláme první poslední pro to, abychom se navzájem setkali, inspirovali, načerpali elán a podněty.
Jak to bude konkrétně probíhat?
Připravujeme přepestrý program, který bude nabídkou bez oddechu. Na vás bude záležet, kolik si z něj vezmete a kolik necháte být. Rovinu setkání s krajinou a lidmi podpoříme velkou hrou, která rozhodně není pro děti. Prožijete napětí, zápal a vzrušení. Vyrazíme do skal a kopců Kokořínska. Potrápíme vás Orientačním během (to je název - běhat se při tom nemusí). Zkrátka vás, pokud nám to dovolíte, zapotíme a necháme zase odpočinout při masážích dle Juvenalisova úsloví: Mens sana in corpore sano.
Pro inspiraci připravujeme hry, diskuse a řemesla rukou a hlavy v méně tradičních oborech. Z možností vybereme podle vašeho zájmu. Zatím uvažujeme o dílně kovářské, pekařské, fotografické, počítačové či košíkářské...
Postaráme se o to, aby nás společný čas naplno zaujal a stal se tak palivem pro vaše raketové motory.
Chystáme diskusi na téma zda je život lineární (směřuje k nějakému cíli) nebo se otáčí v proměnlivých kruzích (cíl je nezachytitelný).
Podíváme se na to, co a jak odkládáme na toho slavného boha Jindy (sv. Dyndy).
Pozkoumejme oba aspekty tohoto slova odkládání ve smyslu zbavování se a v opačné polaritě nekonání. Jeden směr míří do snahy uchovat na věčnost minulost v uchovávání předmětů, vzpomínek, rituálů a vztahů, které již pozbyly úctu a inspiraci.
Druhý směr míří do budoucnosti, kdy odkládám konání “něčeho” z nejrůznějších dobrých důvodů. Nejdříve nám někdo slibuje... až budeš velký, tak... Pak to zní jako podmínka: ...až dokončíš, až sníš, až splníš..., až se naučíš... a tak se odkládání stane naší nezbytnou výbavou a argumentem nekonání. Až budu mít peníze..., až budu v důchodu..., tak to vše udělám. Vždycky se najde něco bližšího, známějšího, co můžeme udělat a tak odložit, to, co nás láká, ale zároveň se toho obáváme. Mohlo by nás to totiž bavit, změnit nám život, zkrátka nás vyvrhnout do neznáma...
Nebudete už nikdy mladší, odvážnější, bohatší než jste právě teď a příležitosti se jen zřídka vracejí.
Pojďte tedy s námi zkusit odložit něco z minulosti a přestat odkládat budoucnost...